Yorkšírský teriér

Ahoj – zdravím všechny, kteří se chtějí něco dozvědět o Yorcích. Chci zde v krátkosti probrat informace získané po internetu s mou zkušeností. Takže objektivní info kontra velmi subjektivní dojmy.
Plémě ďáblovo nebo roztomilý andílek?
Yorkšírský teriér se v této době řadí k nej psům, prostě jej většina lidí zbožňuje a tak na ně narazíte skoro na každém kroku. Díky svému vzhledu plyšové hračky a poměrně malou velikostí se stal oblíbeným luxusním plemenem. York přestože tedy vypadá jak plyšáček není žádný choulostivý a zhýčkaný mazel (pokud to z něj za čas sami neuděláme), ale naopak je to energický a temperamentní živel, který s vámi půjde klidně na dlouhý pochod.
Tohle je docela vše pravda, zjednodušeně řečeno, pes který je divoký a vhodný spíš na velký výběh se stal domácím čumáčkem, který na vás vychytrale hraje roztomilé malinké nic a přitom je většinou pěkně „velká“ lstivá potvůrka, která při sebemenší nepozornosti vyvede něco, co vám opravdu hejbne žlučí, ale protože vás ihned celého oblíže a ještě se jakoby zmenší, tak mu zas odpustíte. Že je to chyba snad nemusím dodávat, sebevědomí psovité šelmy roste a ještě si užijete….
Něco o historii malého roztomilého kreténka
Yorkšírského teriéra zprvu chovala anglická chudina, protože pro poddané v Anglii platil zákaz lovu a dokonce i zákaz chovu velkých loveckých psů, aby si velcí páni mohli napchat svoje bachory. Ale protože podceňovaná chudina nebyla tak úplně přitroublá jak si mamoňářský páni mysleli, tak si z tohoto důvodu vyšlechtili horníci z oblasti West Riding v hrabství Yorkshire malého robustního pejska, který uměl chytat krysy a potkany a občas ulovil i králika. Tak ti chudáci poddaní mohli alespoň něco smlsnout…
Na vzniku Yorkšírského teriéra se patrně podíleli nízkonozí skotští teriéři a o hedvábnou srst se zasloužil roztomilý obláček maltézáček .
Původní náplň dne yorka nebyla zrovna nic moc – doprovázel horníky do šachet a v přádelnách byl místo kočky jako krysař. Dokonce se pořádali zápasy yorka s krysami.
Tohle kdyby má Barbuška pochopila, jak se teď má – nic nedělá, jen lumpárny a žije si jak královna….
Přerod yorkyho z pracovního v luxusního psa se udál koncem 19.století. Tehdy se asi nějaká otylá dáma nudila a už jí nestačilo jen papat a začala svým poddaným závidět i tyto rádoby roztomilé psíky. Tehdy se stal yorky mazlíčkem dam z vyšší společnosti.
Ve všeobecné povědomí vešel na počátku šedesátých let 20.století a dodnes se těší rostoucí oblibě.
Z tohoto výtahu z historie yorka milý páníčci a paničky vyplývá, že ustrašený a třesoucí se york je vaše práce, v genech jsou spíše pěkně ostré potvůrky, které se občas drze vrhají i na o dost větší tvory než jsou sami. A to mohu potvrdit z vlastní zkušenosti…nejlepší je yorka, co nejdřív zcivilizovat – seznámit ho s jinými pejsky a zvířaty, samozřejmě za vašeho přísného dozoru, aby mu jiné zvíře moc neublížilo (malé plácnutí tlapkou nevadí!) a aby váš miláček nevisel zakouslý naopak na uších svého nového přítele. Pak si yorci opravdu „neprdí do trenek“ při každém setkání s jinou zvířenou!
Vzhled yorka
3-4měsíce - jedno ouško většinou bývá dlouho klapaté.
Yorky je živý, inteligentní terier s dlouhou a rovnou srstí, která je od špičky nosu až ke konci ocasu rozdělena pěšinkou. Tělo je kompaktní, dobře propracované a vyjadřuje sebevědomí a temperament.
Moje Barbuška vyzařuje tolik temperamentu, že svítí jak město o půlnoci o Silvestra a o tom sebevědomí raději nebudu ani mluvit, kdejaká filmová Star je proti jejímu sebevědomí úplná stydlinka.
Ideální hmotnost je mezi 1800-2800g, nicméně chovný pes by neměl vážit méně než 2kg. Standartem povolená váha je až 3200g. Ideální váze nejlíp odpovídá výška 20-24cm. Stavba těla je krátká a pevná. Dost důležitá je i hřbetní linie, která by měla zůstat rovná i za chůze. Tlapky jsou uzavřené, přední větší než zadní. Drápky černé barvy, ocásek kupírovaný, ale nyní se už od toho upouští ( To považuji za správné, pejsek má mít přece krásný vrtichvostík,ne?). Hlava je poměrně malá a plochá, čelo nemá být výrazné. Oči jsou středně velké, tmavé a leklé s inteligentním výrazem a oční víčka tmavě pigmentovaná. Poměrně malé uši jsou vtyčené, ve tvaru obráceného V.
- S ušima bývají problémy, stává se, že jsou dlouho klapaté, tak se jim pak pomáhá
vyholením a lepením náplastí, aby se vztyčily (většinou se vztyčí i bez toho holení).Velikost – zdá se mi, že všichni yorci, které osobně znám mají uši jak netopýrci .
.
Skus by měl být nůžkový, tolerován je i zkus kešťový.
Jedním z nejdůležitějších znaků tohoto oblíbeného plemene je srst, která je u mladších yorků střední délky, ale u starších je vyžadována srst dlouhá až na zem(dnes je moderní i krátký praktický sestřih). Měla by být lesklá, rovná a hedvábná, v žádném případě nesmí být vlnitá. Barva srsti je ocelově modrá, srst na hlavě a hrudi má světle zlaté pálení, které je i na končetinách.
Další vlastnosti těchto mini psisek
Jiskřivý a inteligentní výraz očí vypovídá mnoho o povaze těchto malých pejsků. I přes svůj malý vzrůst a pohled neviňátka je to velmi ostrý, odvážný a ostražitý pes. K neznámým lidem se chová poněkud nedůvěřivě a odtažitě, ale svého pána miluje nadevše. Je oddaný a ochotně vás bude následovat snad i do pekel, jen když bude moci být s vámi. Yorky se rozhodně neřadí k nejposlušnějším a je tvrdohlavý, proto musí být jeho výchova pečlivá a důsledná. Miluje pohyb a dovádění, proto je i vhodným účastníkem závodů agility a jiných psích sportů. Pravidelný pohyb je důležitý, protože mají sklon k tloustnutí. Yorkšírský teriér je poměrně robustním a odolným plemenem,není nikterak přecitlivělý, nebo přehnaně náchylný k onemocněním. Toto pravidlo rozhodně neplatí u neduživých, extrémně malých jedinců, kteří jsou výsledkem snahy nezodpovědných chovatelů – množitelů o co nejmenší vzrůst. Údržba srsti je náročná, dlouhá a lesklá srst, jakou vídáme u výstavních psů je výsledkem dlouhých hodin péče. Základem péče o srst je pravidelné pročesávání a kartáčování. K dosažení co největší délky je třeba srst balíčkovat.Srst nelíná.
Štěňata
Sada malých Barbušek? Připravte si tučný šek!
– většinou se rodí v průměru asi tři a rodí se celičká černá.
Opět má prozatímní zkušenost – zatím je můj pejsek v 5 měsících pěkně „vlnitý“ a absolutně nevyhovuje standartu, co se týče váhy, jakpak taky, když je žravá jak termit a roste jak z vody? Ne není tlustá, dost venku běháme, ale je to takový přerostlý yorky, což si na druhou stranu pochvaluji, protože když byla menší tak jsem se děsně bála, že ji zašlápnu, nebo, že dostane průjem a no..no že to nezvládne s těma pár kilama, to si uvědomte v honbě za co nejmenším pejskem. Stejně je Barbuška i tak malým roztomilým pejskem, který je opravdu velice temperamentní, je to taková divá kůže, malý vlk a přestože už jsem poznala několik pejsků v rodině, tak s touto bláznivou povahu jsem nezažila ani u jednoho. Vyžaduje to pevné nervy a nějaké ty finanční prostředky na opravy škod způsobené tímto malinkatým kreténkem. Slyšela jsem i o hodných yorcích, ale není jich mnoho. Doporučuji tohoto psa lidem, kteří umí s láskou a přesto důsledně vychovávat, lidem, kteří se spíše než jen mazlit chtějí i bavit, protože o zábavu se vám opravdu postará dokonale – řádění, ničení, hraní, lítání po bytě i venku podoben uragánu. Jestliže budete cokoliv dělat, většinou se k vám zvířák přidá, takže budete vytírat se psem zavěšeným na mopu, do vysavače se zahryzne (bacha – někdy i zhysterčí a pak je radši dejte do jiné místnosti) při vyndávání prádla z pračky mi Barby pravidelně „pomáhá“ tím, že co mi odpadne tak uzme a rychlostí blesku někam velmi, ale opravdu velmi dobře schová, takže se pak vaše návštěva bude divit, proč sušíte ponožky za lednicí, či strkáte pod matraci gauče.
Shrnu to jednoduše – podle mých zkušeností s Barbuškou jsou yorkšírci krásní, rozkošní pejsci, s nezkrotnou povahou, kteří vás svou inteligencí budou stále překvapovat a váš možná dosavad stereotypní život se stane přehlídkou zážitků a skečů, kde hlavní roli hraje váš pes – váš milovaný YORKŠÍRSKÝ TERIÉR!
PS: Původně jsem sháněla a chtěla malého kříženečka, a to hlavně proto, že jsou originální jak vzhledem i povahou, Barby, která nesplňuje standarty na výstavy, ale předčí standarty v mé hlavě vysněné, mi dokázala, že i plemeno má své originály a vnesla mi do života tolik lásky, že bych to nikdy nečekala a hlavně mě ještě víc naučila k jedné z nejdůležitějších schopností – k NESOBECKOSTI
Těm kdo přemýšlí jakého pejska si vyberou, říkám:
„ Je jedno jakou váš pejsek má rasu, nerasu, výšku,srst, povahu – milujte ho a bude ten nej!"
(Dokáže totiž vždy vŕacet cit a péči - bude mít vás rád i ve vytahaných teplácích, s nafouklým břichem, nemocné i zdravé a tomu se říká pravá láska! :OD)